Trelleborg, město Vikingů:Kolik zemí a krajin jsem poznal, tolikrát jsem žil.

Trelleborg – městoVikingů

V minulých kapitolách jsem vás provedl po palubáchtrajektů a tak se nyní přesuneme z Polského přístavu Svinoujscie doŠvédského Trelleborgu.

Přístavy mají svou neopakovatelnou atmosféru. Ať už to jsoubizardní mračna, jako Asperatus na prvním snímku, nebo pohledy na lodě,vplouvající z volného moře do přístavních doků.

Potkáte zde lidi všech možných národností a směsice různýchjazyků, doprovázená křikem všudypřítomných racků, rybáků, kormoránů a dalšíhopobřežního ptactva dodává člověku zvláštní, neopakovatelnou náladu.

Poznal jsem mnoho přístavů a pobřežních měst.

 Trelleborg(vysvětlováno jako pevnost vystavěná otroky) s cca 40.000 obyvateli a bohatouhistorií, patří k mým nejoblíbenějším, proto se v něm zdržíme o něcodéle.

Zavedu vás postupně do kostela S:t Nicolai a k pozůstatkůmfrantiškánského kostela z r. 829, podíváme se na hlavní náměstís dračí fontánou. V samostatné kapitole nahlédneme do dávné historietohoto krásného města a jeho původního osídlení Vikingy u doposud nejlépezrekonstruované části kruhové pevnosti, obehnané palisádami. Součástí pevnostije i vikinské muzeum, o něž se stará skupina místních nadšenců.

Prochodil jsem Trelleborg již mnohokrát, nafotil zde spoustusnímků, ale vždy jsem toužil prohlédnout ji jej také z ptačí perspektivy.Podařilo se mi to až po postupném, ročním poznávání tohoto města.

Trelleborgz pohledu racků

Je páteční ráno, před sebou mám celý víkend a čas, abychnafotil Trelleborg i z ptačí perspektivy.

Z přístavu mířím na kole rovnou k nejvyšší budově ve městě,kavárně z roku 1912. Vypadá to však, že mám smůlu. Věž je zavřená, obehnanálešením a sítí a celá v rekonstrukci. Přemlouvám dělníky, aby mne nechalivylézt nahoru, ti o tom však nechtějí ani slyšet.

Co dělat?  Tolik časuuž mít dlouho nebudu a dnes je navíc nádherné počasí. Beru si tedy kontakt nastavbyvedoucího. Cestou k jeho kanceláři si připravuji řeč a modlím se,aby byl vstřícnější, než jeho podřízení.

Tentokrát byly obavy zbytečné. Příjemný, usměvavý chlapíkkoukl na novinářský průkaz, broukl "all right", na hlavu mi narazilbezpečnostní přilbu a vydali jsme se k věži.

Cesta nahoru nebyla zrovna nejpříjemnější, ale pohled napřístav z té výšky stál za to. Na přiložených snímcích můžete poznat Trelleborgz trošku širšího pohledu, i onoho sympaťáka. Šel se mnou ochotně až nahoru arád i zapózoval.

Ve všech přístavech je vždy dosti povětrno, ale tady nahoře,na samém vrcholku věže, byl stativ téměř nepoužitelný. Panorama města bych bezněj však nenafotil a tak jsem musel poměrně dlouho čekat na trochu alespoňrelativního klidu.

Na fotografiích vidíte kotvící i připlouvající trajekty,hlavní, čtvercové náměstí s dračí fontánou, přírodní divadlov městském parku, sympatického šéfa stavby a věž, tyčící se vysoko nadměstem.

Na dalších snímcích je část anglického parku, který zdenechal v roce 1896 vybudovat král Oscar II., nádherný kostel S:t Nikolajs bohatými interiéry, jehož původ sahá až do r. 1210 a nedaleká oplocenázahrádka, v níž jsou pozůstatky františkánského kostelíka z r. 829.

Prastaré stromy s obrovskými kmeny stojí v dalšímparku, obklopujícím kostel S:t. Nikolai. K tomu se vrátíme později, nyníse půjdeme podívat na tvrz Vikingů a povíme si něco o jejich historii.

Vikinská tvrz vTrelleborgu

Trelleborg je jedním ze šesti míst, na kterých se nacházejínejlépe zachovalé, nebo zrekonstruované tzv. kruhové pevnosti – dřevěné hrady.

Největší z nich je v Aggersborgu v Dánsku.
Hrad je umístěn nedaleko Aggersundu na sever od Limfjordu. Je složený zkruhového opevnění a je obklopen příkopem. Čtyři hlavní cesty se křižují vhradním centru a směřují do vnějšího kruhu. Cesty byly vykopány pod vnějšímopevněním tak, aby struktura kruhů zůstala neporušená. V pevnosti se nacházelo48 domů¨, každý z nich byl dlouhý 32 metrů.

Druhou pevností je Fyrkat. Stojí na severovýchodě Jutského poloostrova a byl založen okolo roku980. Leží blízko města Hobro, kousek od Mariager Fjordu v severním Jutlandu.Byl vybudován na úzkém kousku s řekou na jedné straně a bažinatou oblastíokolo, takže mohli jeho obyvatelé kontrolovat dopravu na hlavní cestě meziAlborgem a Aarhusem. Pevnost byla široká 120 metrů. Bylo v ní 16 domů, každý znich měřil 28.5 metrů.

Třetí z doposud objevených pevností je Nonnebakken(v překladu Sesterský kopec, nebo Kopec jeptišek).

Je to jeden ze čtyř kruhových hradů v Dánsku, na vrchu,v městě Odense. Patří mezi čtyři pevnosti, postavené během vlády Svena VidlíhoVouse, syna krále Haralda Modrozuba. Sven svého otce vyhnal ze země a tennalezl útočiště u Jomských Vikingů ve Wolini (oblast v severním Polsku) okoloroku 975.

Jméno pevnosti odkazuje na Benediktinský klášter, který zdestál v dřívějších dobách. Na konci 12 století odtud jeptišky odešly a postavilisi nový kostel v Dalumi na severovýchodě, v nynějším předměstí města Odense.Hrad má v průměru 120 m a datuje se k roku 980 až 1000, podobně jako ostatníkruhové hrady.

Čtvrtým hradem je Trelleborg severozápadně od Slagelse nadánském ostrově Zealand.

Pevnost byla postavena na výběžku v bažinách mezi dvěmařekami. Byla spojena jezerem Velký Belt (prostřední z dánských úžin, kteréspojují Baltské moře a průliv Kattegat).

 Jezero Vikingovévyužívali k plavbě svých lodí, dokud nezmizelo.

Dánský Trelleborg byl postaven také okolo roku 980. Vnitřníprůměr je 136 metrů, bylo v něm 16 domů, každý dům měřil 29.42 metru.

Dalším místem je pevnost ve Švédském městě Borgeby (chystámse ji navštívit v nejbližší době).

Konečně šestou pevností je Trelleborg v Trelleborgu,z něhož přináším aktuální fotografie.

I tato byla postavena okolo roku 980, stejně jako Fyrkat adánský Trelleborg. Je velmi pravděpodobné, že byly postaveny na popud jednohokrále. Průměr pevnosti je 125 metrů.

Zajímavé je využití volného prostoru uvnitř hradeb.V obdobích klidu či sucha vtahovali Vikingové své lodě, zbavené dračíchhlav, branami do pevnosti. Poté je otočili dnem vzhůru, podepřeli kůly avyužili je jako dočasná obydlí.

Vikingové byli stejně jako Germáni, Slované a Keltovévyznavači pohanského náboženství. To znamená, že jejich víra vyznávala nejednoho – jediného boha, ale každá činnost, měla za patrona jiného boha.Božstva pak byla rozdělena na různá odvětví ( Ásartú, Vanatrú, Skertrú aOdinismus). Některá božstva upřednostňovali např. zemědělci, jiná zaseobchodníci, bojovníci atd. Hlavním, nejvyšším bohem však zůstával samozřejměOdin.

Vikingové byli velice zdatnými řemeslníky i zemědělci.Jejich lodě, hradby, domy – to vše bylo stavěno bez výkresů s neuvěřitelnoupřesností a dokonalostí.

Především však byli Vikingové vynikajícími válečníky aobávanými dobyvateli.   

Už ve velmi ranném věku dostávali chlapci dřevěné štíty ameče, o které se opírali, sotva začali chodit. Postupně ovládali obrovskáúzemí, a pokud se někde objevily jejich válečné lodě, zdobené na přídíchvelkými, dračími hlavami, způsobovaly mezi místním obyvatelstvem naprostézděšení a hrůzu.

V r. 793 – podnikli Vikingové nájezd na anglickýklášter v Lindisfarne a vyplenili jej. Odtud je datována doba Vikingská.

Následovaly další úspěšné výpady do blízkých i vzdálenýchzemí. Postupně si podrobili Skotsko, Orkneje, Shetlendy, Faerské ostrovy, ale ievropská pobřežní střediska.

Vikingové byli velkými znalci runového písma a zanechali posobě velké množství zpráv. Psali téměř na vše, na co se dalo, ale nejvíceinformací o jejich životě se pravděpodobně dochovalo na tzv. runových kamenech.Je ovšem otázkou, zdali si jejich odkazy vykládáme vždy správně. Runové písmomá mnoho významů a postupem času bylo i různě upravováno.  Výsledné přeložení runových textů může býtproto mnohdy poněkud zavádějící. Původ run je totiž přinejmenším stejně starýjako Hebrejština a postupem času se vyvíjel. Za původní runovou abecedu sepokládá FUTHARK, složený z 24 run. Ten vypadal následovně:

Vikinzích toho bylo napsáno již mnoho a Trelleborg je jednímz míst, kde máme díky mravenčí práci archeologů a místních nadšencůmožnost do jejich života nahlédnout.

Ve zdejším muzeu se můžeme seznámit s originály is replikami dobových nástrojů a zbroje.

Prohlédnout si zde můžete i menší loď, sloužícík rybolovu a obchodním cestám mezi osadami.

Naleznete zde i skutečnou bojovou přilbu, která mnoho lidívyvede z jednoho z velkých omylů. Na ilustracích ke knížkám, čive filmech o těchto úspěšných dobyvatelích je často vídáme s helmicemi,zdobenými buvolími rohy. Ty však nikdy válečníci nenosili do boje. Sloužilypouze k rituálním obřadům. Rohy by ránu mečem, která se má po hladképřílbě smeknout do strany naopak zadržely. Navíc by byla příliš těžká.

Původ slova „Viking“ dodnes trápí badatele a názory na jehovznik se liší. Může pocházet ze slova vík (zátoka, záliv, fjord), nebo  víg (boj, bitva), nebo od místního jména Vík(kraj na obou březích Oslofjordu).

Cizí národy nazývaly Vikingy různě. Irové jim říkali Gall(cizinec), Frankové Normanni, Angličané Dani, Španělé Madjus (pohanštíkouzelníci), Němci Ascomanné (jasanoví muž), Varjagové, atd, atd.  Každopádně to byl národ velice zajímavý.